Utvářeče třísky: co znamená MP, FP a RP a jak vybrat správnou geometrii destičky

Utvářeče třísky: co znamená MP, FP a RP a jak vybrat správnou geometrii destičky

Utvářeče třísky: co znamená MP, FP a RP a jak vybrat správnou geometrii destičky

Máte vybraný tvar destičky i řezný materiál. Zbývá poslední část označení, kterou jsme v prvním díle nechali otevřenou: dvě písmena za rozměry, například MP v kódu CNMG 12 04 08 MP HC7620. Popisují utvářeč třísky, tedy tvar a geometrii na povrchu destičky, která rozhoduje o tom, jak se tříska tvoří, láme a odchází z místa řezu.

V tomto díle si vysvětlíme, proč utvářeč existuje, čím se liší negativní a pozitivní provedení, co znamenají kódy FP, MP a RP a jak z diagramu použití poznat, jestli destička pro vaši operaci vůbec vyhovuje.


K čemu je utvářeč třísky

Utvářeč třísky má za úkol třísku tvarovat, lámat a odvádět co nejvíce kontrolovaným způsobem. Jeho účinnost závisí mimo jiné na hloubce řezu, posuvu a obráběném materiálu. Dlouhá neulomená tříska se může omotávat kolem obrobku i nástroje, poškozovat povrch a komplikovat nebo zastavovat výrobu. Naopak nevhodně zvolená geometrie může zvyšovat řezné síly a zatěžovat ostří.


Negativní a pozitivní provedení

Než se podíváme na konkrétní utvářeče, je potřeba rozlišit dva pojmy. Pozitivní a negativní konstrukce destičky souvisí především s úhlem hřbetu. Pozitivní destička má vlastní kladný úhel hřbetu, zatímco negativní destička má úhel hřbetu nulový a potřebný úhel vzniká až uložením destičky v držáku. Samostatně se pak destičky rozlišují také podle toho, zda mají břity na jedné, nebo na obou stranách.

Obecně platí, že pozitivní konstrukce má ostřejší břit a zpravidla vytváří menší řezné síly. Proto se hodí například pro dokončování, méně tuhé upnutí nebo stroje s nižším výkonem. Negativní konstrukce nabízí robustnější ostří, které lépe snáší mechanické zatížení a často se používá při hrubování a náročnějších operacích. Neznamená to však, že pozitivní destička vždy vytvoří lepší povrch nebo že negativní destička automaticky umožní vyšší posuv a hloubku řezu. Výsledek závisí také na utvářeči, poloměru špičky, řezných podmínkách a stabilitě celé soustavy.

Negativní konstrukce

Negativní konstrukce se často používá při hrubování a náročnějších operacích. Robustní ostří dobře přenáší řezné zatížení a vhodně zvolená destička může umožnit vysoké hloubky řezu i posuvy. Uplatní se také při přerušovaném řezu nebo obrábění povrchů s okujemi, vždy však s ohledem na konkrétní geometrii a stabilitu obrábění.

Podmínkou je stabilní upnutí obrobku a stabilní stroj.

Pozitivní konstrukce

Pozitivní konstrukce díky ostřejšímu břitu zpravidla snižuje řezné síly. Výhodu proto může mít při dokončování, při velkém vyložení nože při vnitřním obrábění, při méně tuhém upnutí nebo na konvenčních strojích. O dosažitelné kvalitě povrchu ale rozhodují také další parametry, zejména posuv, poloměr špičky, stav ostří a stabilita obrábění.


Jemné, střední a hrubé obrábění: záleží na úhlu pohledu

V praxi se často setkáte s pojmy jemné (dokončovací), střední a hrubé obrábění. Zákazníci je používají běžně, ale každý jimi myslí něco jiného.

Dokončování je závěrečná operace, při které se dosahuje požadovaných rozměrů, tolerancí a kvality povrchu. Co je ještě dokončování a co už hrubování, nelze určit pouze podle hloubky řezu. Stejná hloubka řezu může být u jedné součásti dokončováním a u jiné stále hrubováním. Rozhodují konkrétní požadavky a řezné podmínky, proto při poptávce ověřujte hodnoty hloubky řezu a posuvu, nikoli jen slovní označení operace.

Následující příklady utvářečů FP, MP a RP se vztahují ke skupině ISO P, tedy k obrábění oceli. Označení a dostupné varianty se mohou lišit podle výrobce a konkrétní produktové řady; vždy proto ověřte materiálovou skupinu v katalogu dané destičky.


Negativní utvářeče pro ISO P: FP, MP a RP

FP: negativní dokončovací geometrie

Velmi pozitivní utvářeč optimalizovaný pro malé hloubky řezu a dokončovací operace. Vyznačuje se nízkými řeznými silami a dobrou kontrolou třísky i při menších posuvech. Jemnější geometrie však obvykle znamená méně robustní ostří, a proto vyžaduje vhodně zvolené řezné podmínky.

MP: negativní střední obrábění

Univerzální utvářeč pro široký rozsah hloubek řezu při obrábění materiálů s dlouhou třískou. Nabízí dobrou kontrolu třísky a představuje kompromis mezi ostrostí a robustností ostří. Kvalita povrchu i stabilita ostří závisí na konkrétní destičce a řezných podmínkách. Díky širokému pracovnímu rozsahu patří MP mezi univerzálně použitelné geometrie.

RP: negativní hrubování

Robustní utvářeč určený především pro hrubování a náročnější řezné podmínky. Jeho geometrie je přizpůsobena větším hloubkám řezu a vyšším posuvům. Robustnější ostří však může být spojeno s vyššími řeznými silami, proto je důležité zajistit odpovídající tuhost stroje a upnutí.


Pozitivní utvářeče pro ISO P

FP: pozitivní dokončování

Velmi pozitivní utvářeč pro malé hloubky řezu a dokončovací operace. Vyznačuje se nízkými řeznými silami a dobrou kontrolou třísky v určeném pracovním rozsahu. Konkrétní materiálové použití se liší podle varianty a jakosti destičky; při výběru proto ověřte, zda je dané provedení určeno pro ISO P, ISO M, nebo jinou skupinu materiálů.

MP: pozitivní střední obrábění

Pozitivní utvářeč pro střední hloubky řezu, který kombinuje relativně nízké řezné síly s odolnějším ostřím. Konkrétní použití, například pro ocel, litinu nebo nerezovou ocel, závisí na variantě geometrie a jakosti destičky. Pracovní rozsah udává, při jakých kombinacích hloubky řezu a posuvu lze očekávat požadovanou kontrolu třísky.


Jak to celé zapadá: stabilita proti kvalitě povrchu

Z uvedených příkladů vyplývá obecný trend: pozitivnější geometrie bývá ostřejší a vytváří menší řezné síly, zatímco robustnější geometrie obvykle lépe snáší mechanické zatížení. Nejde však o jediné kritérium výběru:

  • Ostřejší, pozitivnější utvářeč zpravidla snižuje řezné síly a může být výhodný při dokončování. Jeho ostří ale nemusí být tak robustní jako u geometrie určené pro hrubování.
  • Robustnější utvářeč zpravidla lépe snáší zatížení při hrubování a náročných operacích. Může však vytvářet vyšší řezné síly. Samotná geometrie neurčuje výslednou kvalitu povrchu – tu ovlivňuje také posuv, poloměr špičky, řezná rychlost a stabilita obrábění.


Jak číst kód utvářeče

V tomto systému značení má kód dvě písmena. První označuje zaměření utvářeče podle typu obrábění, druhé označuje materiálovou skupinu ISO. Jde o značení používané v konkrétní produktové řadě výrobce, nikoli o univerzální kód platný pro všechny značky:

Kód První písmeno Druhé písmeno Barva
FP F = dokončování P = ISO P modrá
MP M = střední obrábění P = ISO P modrá
RP R = hrubování P = ISO P modrá

Modrá barva v tomto značení označuje hlavní oblast použití ISO P. Barevné rozlišení odpovídá skupinám ISO vysvětleným v předchozím dílu.

Kódy nejsou vždy popisné

Pozor, ne každé označení se čte stejně doslovně. V této produktové řadě například MU označuje geometrii pro střední obrábění v materiálové skupině ISO M; písmeno U zde není samostatným označením skupiny ISO. Podobně MN4 označuje střední obrábění pro ISO N, přičemž číslice 4 je součástí identifikace konkrétní geometrie. Význam jednotlivých znaků je vždy nutné posuzovat v rámci značení daného výrobce.


Okno použití: kde utvářeč opravdu funguje

Ke každému utvářeči patří diagram použití. Na svislé ose je hloubka řezu ap (mm), na vodorovné posuv f (mm/ot.) a vyznačené pole představuje pracovní oblast, ve které má utvářeč zajišťovat požadovanou kontrolu třísky při dané kombinaci parametrů.

Na diagramu utvářeče MP použitém v tomto příkladu je vyznačen rozsah hloubky řezu ap 0,4–6,3 mm a posuvu f 0,08–0,4 mm/ot. Jde o krajní hodnoty zobrazeného pracovního okna, nikoli o univerzální doporučení pro každou destičku s označením MP. Před použitím je vždy ověřte v katalogu pro konkrétní geometrii, rozměr destičky a jakost.

Na hranicích pracovního pole může být kontrola třísky méně spolehlivá a je třeba počítat s větší citlivostí na změny řezných podmínek. Pracovní okno ale není zárukou stejného chování v každé situaci: skutečný tvar a lámání třísky ovlivňuje také obráběný materiál, řezná rychlost, stav ostří a stabilita obrábění.

Jak tříska v okně vypadá, ukazuje příklad destičky CNMG 12 04 08 MP HC7620, tedy té, kterou jsme rozebírali v prvním dílu. Diagram znázorňuje tvar třísky pro jednotlivé kombinace hloubky řezu a posuvu.


ap = hloubka řezu v milimetrech. 

f = posuv v milimetrech na otáčku (mm/ot)


Značení u jiných výrobců

Stejně jako u řezných materiálů si i utvářeče pojmenovává každý výrobce po svém. Jednotlivé značky proto mohou používat podobná nebo zcela odlišná označení a přiřazovat jim vlastní význam. Při porovnávání destiček různých výrobců proto nesrovnávejte pouze kódy, ale především pracovní okno (rozsah ap a f), materiálovou skupinu ISO, doporučené použití a případné zvláštní vlastnosti geometrie, například technologii wiper.


Jak vybrat utvářeč: tři otázky

Při výběru utvářeče si položte tři otázky:

  1. Jaká je hloubka řezu a posuv? Jejich kombinace by měla odpovídat pracovnímu oknu vybraného utvářeče.
  2. Jaký materiál se obrábí? Určuje skupinu ISO a barvu.
  3. Jaké jsou podmínky na stroji? Stabilní upnutí a tuhý stroj umožňují využít robustnější negativní provedení. Při méně tuhém upnutí, velkém vyložení nebo na konvenčním stroji může být výhodnější pozitivní geometrie s nižšími řeznými silami.

Co najdete u nás

V sortimentu ATORN najdete vyměnitelné břitové destičky ISO v různých geometriích a řezných materiálech. Celý soustružnický nástroj najdete tady.


Nechte si nabídnout podle požadavku

Pokud nechcete skládat kombinaci z katalogu sami, pošlete nám požadavek a my vám nabídneme destičky i řezné podmínky. Stačí uvést:

  • obráběný materiál,
  • druh operace (čelní, podélné, kopírovací, hrubování nebo dokončování),
  • hloubku řezu a posuv, se kterými pracujete,
  • podmínky obrábění (stabilita upnutí, přerušovaný řez, vibrace, okuje),
  • stávající označení destičky, pokud ho máte,
  • požadované množství.

Napište na info@boshk.cz nebo zavolejte na +420 417 539 769.

Nabídku zpracujeme podle vašeho zadání.